Tento filmový večer připomíná českého lidskoprávního aktivistu, dramatika a poté politika Václava Havla, který dal v České republice mnoho impulsů a nakonec sehrál klíčovou roli v sametové revoluci v roce 1989 před více než 30 lety. Jako devátý a poslední prezident Československa a poté jako první prezident České republiky sehrál rozhodující roli v německo-českém usmíření.
V roce 2022 se město Selb rozhodlo pojmenovat po tomto zasloužilém Evropanovi na jeho počest nové náměstí a postavit zde pomník.
Pojďme se proto krátce podívat na životopis Václava Havla.
Český dramatik, esejista a lidskoprávní aktivista působil již v 60. letech 20. století v období před Pražským jarem a tehdy veřejně kritizoval mocenský aparát komunistické strany. V důsledku toho byl několikrát zatčen a seděl ve vězení. Rovněž mu bylo zakázáno vystupovat a publikovat v Československu. Proto jeho díla v té době publikovalo vydavatelství Rowohlt Verlag v Německu.
V roce 1977 byl Václav Havel jedním ze tří hlavních iniciátorů Charty 77, hnutí za občanská práva, které se stalo centrem opozice. Když se na počátku 80. let politické klima v Československu poněkud uvolnilo, byl jedním z iniciátorů petice „Několik vět“.
V lednu 1989 byl u příležitosti 20. výročí sebeupálení Jana Palacha na Václavském náměstí v Praze znovu zatčen a odsouzen k devíti měsícům zpřísněného trestu odnětí svobody. Na podzim 1989 se Havel stal
K filmu:
V roce 1992 získal režisér Pavel Koutecký povolení Václava Havla doprovázet a natáčet – ovšem mimo jiné s podmínkou, že nahrávky budou zveřejněny až po Havlově odchodu z funkce.
Když však režisér nečekaně zemřel, ujal se 120 hodin materiálu Miroslav Janek a sestříhal z něj téměř dvouhodinový film. Snímek oceněný hodnocením „stojí za zhlédnutí“ poskytuje vhledy do různých situací a nenápadně ukazuje člověka Havla se všemi úskalími, která skýtá praktikování demokracie, život v toleranci, odolnost vůči mocenským svodům a věrnost svým ideálům.